Přehled zdrojů rizik

Přehled možných zdrojů rizik a analýza ohrožení na území statutárního města Zlína a správním obvodu obce s rozšířenou působností Zlín

Analýza možného ohrožení obyvatelstva je řešena v Krizovém plánu obce s rozšířenou působností (dále také jen „ORP“) Zlín a Zlínského kraje. Z ní vyplývá, že obyvatelé mohou být ohrožení živelními pohromami, haváriemi na technologických zařízeních, únikem nebezpečných látek při havárii přepravní cisterny na silnici, narušením dodávek elektrické energie a plynu, atd. Mimo těchto ohrožení může být běžný život obyvatel ve správním obvodu ohrožen také vznikem epidemie nebo epizootie (onemocnění zvířat).

Možná rizika na území statutárního města Zlína a ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Zlín, v jejichž důsledku může dojít k ohrožení zdraví a životů, majetku nebo životního prostředí a evakuaci obyvatelstva v ORP Zlín především představují:

únik nebezpečné látky (objekty skladující větší zásoby nebezpečných látek, zápalné a toxické látky),
povodně (přirozené, přívalové, zvláštní),
epidemie, pandemie a epizootie,
živelní pohromy,
narušení dodávek pitné vody,
narušení dodávek energií,
havárie v silniční a železniční dopravě,
terorismus,
válečný konflikt.

Únik nebezpečné látky

Významnými zdroji možného ohrožení jsou objekty, ve kterých je skladováno větší množství nebezpečných látek. V případě vzniku požáru, výbuchu nebo provozní havárie jsou zaměstnanci a obyvatelstvo v bezprostřední blízkosti těchto objektů ohroženi jejich únikem, především se jedná o riziko úniku amoniaku (čpavku) a chlóru:

Zimní stadion Luďka Čajky a PSG aréna (amoniak),
Teplárna Zlín (amoniak),
Úpravna vody Klečůvka (chlór, kyselina chlorovodíková),
Městské lázně Zlín (chlór),
Koupaliště Panorama (chlór).

Dále mohou být zdrojem možného ohrožení objekty skladující zápalné a toxické látky (např. benzín, naftu, olej, toluen, tmely, lepidla, silikony, změkčovadla, apod.) při jejichž hoření se uvolňují jedovaté zplodiny (toxiny), jež mohou zasáhnout obytné zóny a objekty ohrožující výbuchem:

Trelleborg Wheel Systems Czech Republic a.s., výrobní závod Zlín (benzín, nafta, toluen, olej),
Plastservis a.s., Zlín (silikonové tmely, lepidla, změkčovadla a rozpouštědla),
Čistírna odpadních vod Malenovice (metan),
Tecnimetal CZ, a.s., Zlín-Prštné (LPG),
čerpací stanice pohonných hmot (benzín, nafta, LPG),
další objekty a sklady rozmístěné ve správním obvodu ORP Zlín (Kaňovice, Bohuslavice u Zlína, apod.).

V případě vzniku havárie u uvedených objektů a dle jejího rozsahu se předpokládá vyhlášení třetího, případně zvláštního stupně poplachu. S evakuací většího počtu osob se nepočítá. Bezprostředně ohrožení občané by byli vyzváni k urychlenému opuštění ohroženého prostoru.

V působnosti ORP Zlín nejsou přímo umístěny objekty (u kterých je možný vznik závažné havárie) zařazené dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií do skupiny A nebo B. Tyto objekty jsou umístěny v sousedních ORP, například Continental Barum s.r.o. a Deza Organik Otrokovice. Případnou havárií nebo jejími následky mohou být zasaženy sousední obce ve správním obvodu ORP Zlín.

Přirozené povodně

Přirozené povodně mohou vzniknout v kteroukoli roční dobu. V zimních a jarních měsících vznikají převážně táním sněhové pokrývky, zejména v kombinaci s vydatnými dešťovými srážkami. Dále mohou být vyvolány ledovými jevy, kdy dochází k ucpání vodního koryta plovoucími ledovými krami. Pro říční povodně se vychází ze scénáře 100 leté povodně, která se může opakovat ve Zlínském kraji cca jednou za 5 až 10 let. K většině významných vodních toků je stanoveno záplavové území se stanovenými rozsahy rozlivů a odhadem důsledků těchto povodní, odkaz na grafickou část digitálního povodňového plánu zde.

Riziko představuje přirozená povodeň na řece Dřevnici a potoku Baláž. V důsledku přirozené povodně na řece Dřevnici (stoletá voda) se na území Zlína předpokládá zasažení přibližně 1 100 osob. Vznikem povodní jsou ohroženy místní části Jaroslavice, Štípa, Louky, Prštné, Lužkovice, Kostelec-Lázně, Příluky, Malenovice a obec Želechovice nad Dřevnicí. Jedná se celkem o 209 objektů – rodinných domů, ve kterých žije přibližně 700 osob.

Přívalová povodeň

V letním období mohou vznikat přívalové povodně, způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity, zasahují poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích. Za vydatné srážky, způsobující bouřkové povodně, lze v našich podmínkách považovat množství srážek odpovídající přibližně 30 mm/ hod., 45 mm/2 hod., 55 mm/3 hod. nebo 60 mm/4 hod.

Zvláštní povodeň

Představuje hrozbu v případě provozní havárie, protržení hráze. Četnost těchto provozních havárií je ale nízká. Zvláštní povodeň vzniká v souvislosti s poruchou nebo havárií vodního díla. Příčinou vzniku může být:

konstrukční porucha stavebních prvků vodního díla,
selhání lidského faktoru při provozu vodního díla a technicko-bezpečnostního dohledu,
jiná živelní pohroma (v souvislosti s povodněmi, sesuvy půdy do vodní nádrže),
diverzní činností (teroristický útok).

Zvláštní povodně jsou charakteristické rychlým a neočekávaným průběhem s velmi rozsáhlými následky na zasaženém území. Z hlediska největších možných následků a z hlediska množství zadržené vody existuje největší riziko vzniku krizové situace z vodních nádrží Slušovice a Fryšták.

Stupně povodňové aktivity (SPA) – 1. stupeň „stav bdělosti“ nastává, 2. stupeň „stav pohotovosti“ je vyhlašován Povodňovou komisí při začátku povodně (aktivuje se PK), 3. stupeň „stav ohrožení“ je vyhlašován (aktivuje se Krizový štáb ORP Zlín).

Epidemie, pandemie

Epidemií se rozumí takový výskyt infekčního onemocnění, kdy se v regionu zvýší nemocnost tímto onemocněním nad hranici obvyklou v dané lokalitě a období. Zdrojem mohou být velké stravovací provozy a výrobny potravin, zdroje pitné vody (teroristický útok), nízký hygienický standard, dlouhodobě působící přírodní katastrofy, bioterorismus, šíření kontaktem mezi lidmi apod. Typické možnosti: salmonelóza, virová hepatitida A, chřipka, covid-19, bacilární úplavice, břišní tyfus a uměle navozené biologické činitele (agens) schopné vyvolat hromadná infekční onemocnění nebo otravy lidí (např. antrax, pravé neštovice, cholera apod.). Za pandemii je označována epidemie velkého rozsahu zasahující celé kontinenty.

Důsledky – závažná onemocnění obyvatelstva, absence v zaměstnání, potíže v zásobování vodou a potravinami, zvýšené náklady na zdravotní péči.

Epizootie

Hromadná nákaza zvířat, uvedených v příloze 2 veterinárního zákona, přenosných na člověka – zoonózy (listerióza, ptačí chřipka, mor prasat, BSE, salmonelóza apod.). V případě tzv. chřipky ptáků, představují riziko vzniku nákazy především velkochovy drůbeže. Ve správním obvodu ORP Zlín se jedná o velkochovy v místní části krajského města Zlín-Klečůvka a obci Kelníky, v případě nákazy budou ochranné pásma dosahovat min. 3 km a pásma dozoru min. 10 km od centra nákazy, na území ORP zasahují celkem další 2 ochranná pásma a to velkochovů v Lechoticích a Zádveřicích-Rakové a 2 pásma dozoru z velkochovů v Napajedlech.

V minulosti kromě úhynů ptáků z důvodu tzv. chřipky ptáků byly řešeny v rámci vyhlášeného stavu nebezpečí i opatření k zamezení šíření afrického moru u divokých prasat v roce 2017.

Velkochovy hospodářských zvířat jsou v lokalitách Zlín-Kudlov, Zlín-Štípa, Želechovice nad Dřevnicí, Velký Ořechov, Fryšták, Hvozdná, Březůvky, Tečovice, Mysločovice, Hostišová a Sazovice.

Živelní pohromy

Představují reálná nebezpečí, kterými mohou být obce ve správním obvodu ORP Zlín postiženy. Jedná se především o krupobití, námrazy, náledí, sněhové kalamity, vichřice (dopady v podobě přerušených vedení nízkého napětí a pádů stromů na komunikace), sesuvy půdy, znečištění životního prostředí, rozsáhlé požáry.

Extrémní dlouhodobé sucho

Podle výskytu významného sucha se jednalo o roky 1994, 2003 a 2015. Zlínského kraje se částečně dotýká i situace z roku 2011, kdy se vyskytovalo na střední a jižní Moravě stoleté sucho. Méně členitý reliéf, návaznost na teplejší oblasti úvalů a větší zemědělské zatížení ohrožuje suchem především východ kraje, kde se tato situace může opakovat 1 krát za 5 až 10 let.

Extrémní vysoké teploty

Jedná se o událost, kdy alespoň tři po sobě jdoucí dny je maximální denní teplota vzduchu T_maxvětší nebo rovna 34 ^◦C. Frekvence výskytu této události se v posledních letech v souvislosti se změnami klimatu zvyšuje. Důsledkem je mimo jiné i zvýšené riziko vzniku rozsáhlých požárů zalesněných porostů nebo polních plodin, dále negativní vliv na dopravní a energetickou infrastrukturu.

Narušení dodávek energií

Narušení dodávek energií můžeme rozumět především přerušení distribuce ropy a ropných produktů, el. energie, plynu nebo tepelné energie. Zdroje vzniku této krizové situace může být přerušení distribuční soustavy jednotlivých komodit v důsledku živelních pohrom, technologických havárií, terorismu nebo uvalení embarga. Následky mohou spočívat v ohrožení zdraví obyvatel, kontaminaci potravin v důsledků výpadů el. energie, zvýšení rizika vzniku požárů, nedostatku pitné vody, narušení infrastruktury a veřejného pořádku, rabování.

Havárie v silniční a železniční dopravě

Správní území ORP Zlín protíná jediná silnice I. třídy (I/49 z Vizovic do Otrokovic). Tato silnice je hustotou dopravy značně přetížená, což má za následek řadu dopravních nehod, hlavně mezi Zlínem a Otrokovicemi. Ostatní komunikace správního území jsou tvořeny silnicemi II. a III. třídy.

Terorismus

Při ochraně obyvatelstva je potřebné být připraven a reagovat na možný terorismus. Cílem tohoto útoku mohou být především místa s velkou koncentrací osob (např. velká nákupní centra, nádraží, školy, společenské nebo sportovní akce, apod.).

Válečný konflikt

Varovací doba, s níž obranná politika ČR a NATO donedávna počítala, se dramaticky zkrátila. Je zřejmé, že od prvních dostupných náznaků agresivního úmyslu protivníka do zahájení vojenského útoku uplyne několik týdnů či měsíců. Současně je nutné počítat s tím, že nepřátelská činnost může probíhat už v mírovém stavu (hybridní působení) a ČR jí musí být schopna čelit. (Obranná strategie ČR, 2023)