Město řemeslníků a obchodníků

Stopy středověkého Zlína nalézáme jižně od dnešního centra, na zalesněném pahorku, kde stál ve druhé polovině 13.století nevelký hrad. Spolu s ním tehdy nepochybně existoval také Zlín. Historické listiny Zlín poprvé připomínají r.1322, kdy byl městečkem a sídlem dost rozsáhlého feudálního panství. Toho roku se stal majetkem královny Elišky, vdovy po českém králi Václavu II.

V r.1358 zlínské  panství  získal biskup Albrecht ze Šternberka, významná osobnost u dvora Karla IV. Tehdy se připomíná zlínský hrad (r.1360), který se stal nadlouho sídlem biskupových příbuzných. Krátce tu vládl  markrabě Jošt  Lucemburský, ten ale Zlín s panstvím vrátil  opět Šternberkům, kteří hned toho roku 1397 rozmnožili práva a výsady měšťanů, takže Zlínu se rozšířily možnosti hospodářského rozvoje. Majetkově oslabení Šternberkové museli po husitských válkách Zlín prodat. Nová válečná tažení sem zasáhla v době, kdy uherským útokům čelilo české vojsko krále Jiřího, jenž měl r.1470 své vojenské ležení blízko Zlína.

V dobách míru, který potom zavládl na více než  sto let, se Zlínu dobře dařilo. Král Vladislav městu potvrdil právo ke konání trhů (1509), přibyly i další hospodářské výsady (r.1516, 1571, 1592). Nastala doba prosperity zdejšího obchodu a řemesel (soukeníci, hrnčíři, ševci). Měšťané zvelebovali své domy, přibyla nová radnice (1586), kostelní věž (1566), město mělo svou školu (1582). Zlínští páni rozšířili zdejší zámek renesanční přístavbou (1580). Zlín byl kolem r.1600 poměrně velkým městem a živým hospodářským střediskem.

Prosperitu a rozkvět města  přerušil krutý vpád uherských povstalců roku 1605 provázený požáry a pleněním. Ještě horší útrapy Zlín postihly  za dlouhé třicetileté války (1618-1648). Opakovaná tažení armád Habsburků, vojsk polských a uherských zanechala Zlín poničený a  z poloviny vylidněný. Část měšťanů se připojila k rebelům proti císaři a při krvavém potlačení odboje bylo r.1644 popraveno i 5 obyvatel Zlína.

Trvalo pak přes sto let, než se Zlín vzpamatoval z utrpěných ran. Majitel panství hrabě Gabriel Šeréni se pokusil podpořit zlínské řemeslníky, ale další páni, uzavřeni za zdmi zámku, se o potřeby města moc nestarali.  Teprve v 18.století se ve Zlíně opět oživila řemesla i obchod, ozdobou města se stal barokně přestavěný kostel a také nově upravený zámek. Krátké působení plátenické manufaktury (1779-1780) se stalo prvním pokusem o velkovýrobní podnikání.

Větší průmyslové podniky se ve Zlíně objevily v 19.století. Majitel zámku baron Bretton zřídil továrnu na zápalky (1850)., později se objevila továrna na boty R. Florimonta (1868). Obě ale zanikly a ve městě opět převládlo drobné řemeslo. Začala ale vznikat hospodářská a peněžní sdružení /1868/ a také kulturní a tělovýchovné spolky. Rozvoj školství reprezentovala nákladná novostavba školní budovy (1897). Spojením Zlína s okolím zlepšila nová pošta (1848), telegraf (1886), a především nová železnice (1899). Město mělo příznivé předpoklady pro další rozvoj.

-----

Bylo použito materiálů z brožury Zlín-město v zahradách, vydalo statutární město Zlín 2005,texty L. Horňáková, P. Novák, Z. Pokluda