1850 - 1945

1850 - 1861

Josef Šťasta
V letech 1849 - 1850 byl purkmistrem. Po zrušení vrchnostenské správy, kdy města a obce získaly větší pravomoci při správě svých záležitostí, byl v letech 1850 - 1861 voleným starostou (ve Zlíně se pro tuto funkci dlouho užíval název představený). V roce 1849 došlo ve Zlíně k velkému požáru, kterému padla za oběť fara, škola a 138 domů. Josef Šťasta se zasloužil o stavbu nové školní budovy vedle kostela, která byla otevřena v roce 1857. Po odchodu z funkce starosty ještě řadu let vykonával na radnici funkci obecního písaře.

1861 - 1863

Šimon Macháň
Starostou byl v letech 1861 - 1863. V té době se začalo jednat o úpravě řeky Dřevnice proti povodním.

1864 - 1871

Tomáš Tlusták
Narodil se 20. 6. 1817 ve Zlíně. Živil se jako rolník. Byl obecním radním, do funkce starosty Zlína byl zvolen v dubnu 1864 a setrval v ní do 4. 5. 1871. V době jeho starostování byly ve městě opraveny ulice a most přes Dřevnici, zřízena lékárna, jednalo se o stavbě špitálu a nové fary. Tomáš Tlusták zemřel ve Zlíně dne 9. 9. 1897.

1871 - 1881

Mikuláš Kašpárek
Narodil se 5. 12. 1839 ve Zlíně. Byl obchodníkem. Jeho manželka byla dcerou Tomáše Tlustáka. Starostou Zlína byl zvolen dvakrát. První starostenské období trvalo od 4. 5. 1871 do 22. 9. 1881. Zasazoval se o zřízení české měšťanské školy, jeho snaha ale nebyla úspěšná.Jeho druhé období ve funkci starosty Zlína trvalo od 8. 1. 1885 do 28. 10. 1899, kdy Mikuláš Kašpárek ve Vídni zemřel. I za svého druhého starostování se snažil o zřízení české měšťanské školy, tentokrát úspěšně. V roce 1893 bylo její zřízení povoleno, v roce 1896 začalo vyučování a v roce 1897 se měšťanka přestěhovala do novostavby velké školní budovy (nyní je v budově umístěna Krajská knihovna Františka Bartoše). V roce 1894 založili ve Zlíně svůj obuvnický podnik sourozenci Baťovi. V roce 1899 byl Zlín napojen na železniční trať (Otrokovice-Zlín-Vizovice).

1881 - 1885

Vincenc Kašpárek
Narodil se 22. 1. 1834 ve Zlíně. Byl kupcem a také měl za manželku dceru Tomáše Tlustáka. Ve funkci starosty Zlína vystřídal svého bratra Mikuláše 22. 9. 1881. I on se neúspěšně zasazoval o zřízení měšťanské školy. Podařilo se mu ale, ve spolupráci se zlínskými živnostenskými společenstvy, zřídit v roce 1884 pokračovací průmyslovou (živnostenskou) školu. Jeho působení na zlínské radnici skončilo 8. 1. 1885. Vincenc Kašpárek zemřel ve Zlíně dne 9. 4. 1906.

1899 - 1908

Antonín Batia
Narodil se 24. 3. 1839 ve Zlíně. Byl majitelem zámečnické firmy. V době starostování Mikuláše Kašpárka byl členem městského zastupitelstva a zástupcem starosty. Do funkce starosty Zlína byl zvolen 9. 11. 1899. Patřil ke konzervativnímu bloku, který ovládal radnici a jehož představiteli byli měšťané a živnostníci. Podporu zlínských obyvatel však v době jeho starostování stále více získávali pokrokáři, přívrženci strany národně sociální a sociální demokraté, kteří hájili české národní požadavky. Obecní volby, které se měly uskutečnit v roce 1906, se pro průtahy ze strany radnice uskutečnily až v září 1908 (po interpelaci poslance Tomáše Garigue Masaryka v parlamentu). Volby vyhráli pokrokáři. Antonín Batia odešel z funkce starosty 6. 10. 1908.Za jeho éry se zakládaly další obuvnické továrny a město Zlín se postupně stávalo průmyslovým střediskem. Zemřel ve Zlíně 8. 3. 1917.

1908 - 1919

František Štěpánek
Narodil se 16. 1. 1872 v Luběnicích (okr. Olomouc). Původním povoláním byl učitel. Působil jako prokurista Baťových závodů, později se osamostatnil a stal se majitelem jedné ze zlínských továren na obuv. Jako představitel pokrokářů, kteří vyhráli volby v září 1908, byl zvolen 6. 10. 1908 starostou Zlína. Za jeho éry se řešily naléhavé potřeby rozrůstajícího se města - posílení městské pošty (1910), půjčka na regulaci Dřevnice (1911), rozšíření telefonní sítě (1912), subvence na výstavbu kanalizace a zřízení elektrárny (1913). V roce 1913 byl František Štěpánek zvolen poslancem moravského zemského sněmu. Ve stejném roce byl Zlín určen jako sídlo nově zřízeného soudního okresu. Starostou Zlína byl František Štěpánek do 28. 6. 1919. Později se přestěhoval do Prahy, kde měl továrnu na obuv. Zemřel dne 23. 4. 1934.

1919 - 1923

František Novák
Narodil se 26. 1. 1889 v Naloučanech (okr. Třebíč). Původně byl dělníkem, později společníkem jedné menší obuvnické firmy. Starostou Zlína byl zvolen 28. 6. 1919 jako člen strany sociálně demokratické, která ve volbách získala 40 % hlasů. V roce 1921 se stal spolu s ostatními poslanci své strany členem nově založené KSČ. V době jeho starostování, v srpnu 1921, vyhořela zlínská radnice. V srpnu 1922 se začala stavět nová budova radnice, na podzim roku 1923 byla ukončena hrubá stavba a v létě roku 1924 byla radnice otevřena. V té době byly také přestavbou bývalého panského pivovaru získány prostory pro okresní soud (1923). František Novák opustil křeslo starosty města 29. 9. 1923. Zemřel ve Zlíně dne 28. 7. 1952.

1923 - 1932

Tomáš Baťa
Narodil se 3. 4. 1876 ve Zlíně. Byl spolumajitelem největší zlínské továrny na obuv T. a A. Baťa. V obecních volbách v roce 1923 získala absolutní většinu ve zlínském zastupitelstvu - 17 mandátů - kandidátní listina zaměstnanců firmy Baťa a dne 29. 9. 1923 byl Tomáš Baťa zvolen starostou Zlína. Začalo období velkého rozmachu města, zvláště poté, kdy se podařilo odkoupit od velkostatkáře Haupta pozemky důležité pro stavební rozvoj a také zlínský zámek (1929). Stavěly se nové byty, školy, obchodní a společenské budovy, široké moderní vozovky, v roce 1927 se začala stavět netradiční pavilonová nemocnice. V obecních volbách v roce 1927 získala baťovská kandidátní listina 82 % hlasů a 25 mandátů v městském zastupitelstvu (KSČ získala 2 mandáty, strana živnostenská 1 mandát, strana lidová 1 mandát, strana národně socialistická 1 mandát).

1932 - 1945

Dominik Čipera
Narodil se 3. 8. 1893 v Praze. Původním povoláním byl bankovní úředník. Do funkce starosty Zlína byl zvolen5. 8. 1932. I za jeho éry byl těsně propojen rozvoj města a firmy Baťa, protože Dominik Čipera byl jejím generálním ředitelem. Dále se stavěly byty, školy, sportovní zařízení i veřejné budovy - Památník Tomáše Bati (1933), Studijní ústavy (1936, 1938), stadion u elektrárny (1934), stadion Letná (1940), koupaliště na Januštici (1934) a u továrny (1939), školy na Zálešné (1933, 1938), škola na Dílech (nyní ulice Slovenská,1937). Bylo zřízeno gymnázium (1936) obchodní akademie (1937), průmyslová škola (1937) a Škola umění (1939). V roce 1935 se stal Zlín sídlem nově utvořeného politického okresu, který zahrnoval soudní okresy Vizovice a Zlín. V roce 1938 byl připojením pěti okolních vesnic (Kudlov, Louky, Mladcová, Prštné, Příluky) vytvořen Velký Zlín. Funkci starosty zastával Dominik Čipera do 12. 5. 1945. Zemřel v kanadském Torontu 3. 9. 1963.

1945

Josef Vávra
Narodil se 29. 10. 1902 ve Lhotě u Malenovic. Původním povoláním byl učitel. Dne 12. 5. 1945 se stal předsedou nově ustaveného národního výboru, ve funkci však setrval jen velmi krátce. Dne 11. 6. 1945 podal demisi s odůvodněním, že byl pověřen jinými úkoly, a dne 19. 6. 1945 svou činnost ukončil. Za účast v proti komunistické akci Světlana byl v roce 1953 popraven.