Hrad Malenovice

Západně od Zlína se tyčí nad městečkem Malenovice, na skalnaté vyvýšenině hrad, který reprezentuje vývoj historické architektury.

Jeho jádro bylo vystavěno v gotickém stylu za vlády Markraběte moravského koncem 14. století. Během husitských válek měly hrad střídavě v držení obě bojující strany (1431). V době válek v 15. století prošel hrad pozdně gotickými stavebními úpravami. V 1. polovině 16. století nechal rytíř Václav Tetour z Tetova rozšířit hrad důkladnou renesanční přestavbou do podoby většího a pohodlnějího obydlí.
Od doby, kdy zde sídlil rod Bítovských ze Slavíkovic (1610), byl hrad dobře udržován a prováděly se zde některé stavební úpravy.

Hrad získal velkou přestavbou barokní podobu (1692-1706). Přestavěné sídlo neskrývalo svůj středověký původ a zároveň mělo všechny náležitosti pohodlné barokní residence.
Byl velkolepě zařízen, v komnatách nechyběly přepychové kusy inventáře, jako např. malby ve zlatých rámech, Benátské zrcadlo, křiálový lustr apod. Hradní zbrojnice byla hojně zásobena zbraněmi a municí. V místní okrasné zahradě bylo pěstováno mnoho exotických druhů dřevin, jako např. pomerančovník, citrónovník a vavříny.
Po roce 1750 byl interiér hradu vyzdoben rokokovými malbami. Po roku 1780 majitelé hradu opustili residenci a hrad sloužil jako sídlo hospodářské správy panství s kancelářemi a byty úředníků.

Hrad byl po dlouhou dobu vlastněn hraběcím rodem ze Šternberků (1804-1946), kteří udržovali a opravovali budovy hradu a díky tomu je toto historické místo zachováno a doposud.
V roce 1946 byl dosavadním majitelům hrad zabaven, stal se státním majetkem a byl využíván podle momentálních potřeb. Hrad nebyl udržován, hrozila devastace a záchranou pro tuto historickou památku se stalo rozhodnutí předat objekt muzejnímu využití. Stalo se tak v lednu 1951 a od té doby je na hradě pracovitě zlínského muzea. Po rozsáhlých a drahých úpravách byl hrad zpřístupněn veřejnosti a návtěvníci tak mohou zhlédnout výstavu v prostorách hradu.

Malenovický hrad prošel několika etapami vývoje architektury (gotika, renesance, baroko, rokoko), a tím se zařadil mezi pozoruhodné historické památky.

Objekt je od roku 1958 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek.