Zlínská architektura do konce 19.století

Zlín je starobylé město a již od r. 1322, kdy jej koupila královna Eliška od Egerberků, byl znám jako středisko samostatného feudálního panství. Se staršími dějinami Zlína je spjata archeologicky prozkoumaná lokalita na vrchu Hradisko, kde ve 13.-15. století stávalo nevelké opevněné sídlo. Nejstarší stopy osídlení byly nalezeny v Hornomlýnské ulici, kde byl objeven žárový hrob z doby bronzové.

V letech 1358-1437 vládli městečku s panstvím mocní Šternberkové, kteří Zlínu rozšířili městská práva, od doby šternberské je doložena zlínská tvrz. Za dlouhé vlády Tetourů a Cedlarů získali Zlínští řadu privilegií, město se příznivě rozvíjelo, patřilo k nejlidnatějším v širším okolí. Ve druhé polovině 16. století získaly nejvýznamnější budovy renesanční podobu - tvrz byla přestavěna v zámek (1578-80), byl přebudován kostel (1566, 1588) a radnice (1586). Kulturní život obohacovala městská škola (1582) a měšťanské literátské bratrstvo (1593). Nenadálým vpádem uherských bočkajovců roku 1605 byl Zlín vypleněn a poničen, ale ještě horší následky měla třicetiletá válka (1618-1648). Při krvavých represáliích proti valašským povstalcům roku 1644 bylo popraveno 5 zlínských obyvatel. Z utrpěných pohrom se město velmi dlouho vzpamatovávalo, zároveň museli měšťané čelit i tlaku vrchnosti (Šeréniové 1655-1712, Rotalové 1712-63, Khevenhúllerové 1736-1804, Brettonové 1804-57). V 18. století se opět oživila řemesla, zejména soukenictví, ševcovství, krátce ve městě působila i plátenická manufaktura (1779). Nedlouhé trvání malé továrny na zápalky (1850) a pak Florimontovy továrny na boty (1870) oživilo hospodářský život jen dočasně.

Baťův koncern produkoval nejen boty, ale rozvíjely se tu i strojírny, gumárny, chemická výroba, stavebnictví a řada dalších oborů. S růstem závodů se dynamicky rozrůstalo i město, mezi lety 1910-1938 se počet obyvatel Zlína zdesateronásobil (36 243 obyvatel).

Přestože první zmínky o Zlíně sahají do 14.století, je Zlín město mladé nebo jako fenomén začal být vnímán až v období začátku 20.století s expanzí firmy Baťa. Z doby před rokem 1900 zde zůstalo pouze několik staveb, které bychom spočítali na prstech jedné ruky. Zámek, malenovický hrad, kostel a knihovna. To je všechno, pokud nepočítáme zřejmě nejstarší stavbu v okolí  - tečovický gotický kostel.