Zimní lázně, 1950

Autor: Vladimír Karfík, Josef Holeček, Ladislav Ambrožek

Architektonické pojetí stavby koresponduje s dalšími zlínskými stavbami ze 40. - 50. let a je velmi zdařilou ukázkou klasicizující koncepce stavby s organickým pojetím dispozice i vztahu k přírodnímu prostředí. V interiéru je na několika místech zřetelný vliv nautického pojetí Hanse Scharouna (vstupní hala), adekvátní funkci stavby. Výraz hlavního prostoru bazénu je oslaben odstraněním zvlněného podhledu. Odstraněno bylo také měkce tvarované schodiště před jižní fasádou , které ustoupilo výstavbě venkovního bazénu. Tato změna ovšem přorozeně rozvinula původní koncepci.

Lázně byly postaveny ve svažitém terénu na místě bývalé cihelny fy Baťa, v blízkosti domovů mládeže a areálu základních a středních škol. Bezprostředně navazují také na sportovní stadion. Součástí komplexu je dnes několik bazénů (krytý 50 m bazén, 25 m venkovní) s lázeňským vybavením.

Obdélníková osově souměrná dispozice, jejímž kompozičním jádrem je bazén přiznaný navenek převýšením hmoty této části stavby má kolem ze 3 stran umístěny doprovodné provozy.

V přízemí byla budova původně vybavena vanovým oddělením, parními lazněmi a kosmetickými službami. Bazén o rozměrech 12 x 25 m se šesti plaveckými dráhami je umístěn v patře, podélnou stranou orientován k jihu, kde je i galerie pro diváky (původně sloužící jako restaurace - kavárna).

Objekt je od roku 2001 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek.