Letná, 1926

Regulační plán Letná (1918 - J. Kotěra, 1921 - F. L. Gahura)

Na přelomu 20. a 30. let dvacátého století byl Zlín již prudce se rozvíjejícím průmyslovým městem, při jehož výstavbě byla uplatněna teorie "ideálního průmyslového města". Ruku v ruce s hektickou výstavbou továrny šla výstavba bytů pro rostoucí počet zaměstnanců firmy.
V průběhu 20. let nechal T. Baťa vystavět pro své zaměstnance celé kolonie typizovaných rodinných domků. Na principu teorie zahradního města vyrostla nejdříve čtvrť Letná, následovala výstavba lokalit Zálešná, Podvesná, Díly, poslední obytná skupina vyrostla v Lesní čtvrti.

Na prvních regulacích centra města a Letné se podílel architekt Jan Kotěra z Prahy. Byl prvním významným architektem, kterého si Tomáš Baťa přizval ke spolupráci. Kotěra navázal na Ebenezera Howarda a myšlenky anglických zahradních měst, které byly známy i Baťovi, neboť propagoval u svých zaměstnanců heslo společně pracovat, individuálně žít.
Na jejím principu vypracoval už v roce 1915 Jan Kotěra regulační plán na stavbu první dělnické kolonie pro firmu Baťa ve čtvrti Letná, jižně od továrny. Jednalo se o první bytovou výstavbu na základě urbanistické koncepce. S porozuměním pro složitosti terénu a citlivě dimenzovanou komunikační síť vznikl první sídlištní útvar typizovaných rodinných domků v jednotné zeleni bez plotů, tvořící nenásilný přechod do přírody. Hromadná výstavba firemních obytných domů přeměnila Letnou v rozsáhlou zahradní čtvrť . Stavěly se jednodomky, řadové jednodomky a čtyřdomky, zpočátku ještě přízemní s mansardovou střechou, s dokonale využitým půdním prostorem a omítnutými fasádami. Složité mansardové střechy byly brzy nahrazeny jednoduššími střechami plochými a omítka trvalejším spárováným zdivem. Technicky byly domky vybaveny na vysoké úrovni, vč. koupelny s tekoucí vodou a splachovacím klozetem.

Z prvotních regulací z roku 1918 byla však realizována na Letné, vzhledem k hospodářskému útlumu na počátku dvacátých let, jen část výstavby. Kotěra však byl až do své smrti v r. 1923 poradcem Tomáše Bati pro architekturu a funkci nezávislého konzultanta firmy po něm na čas převzal jeho nástupce na pražské Akademii Josef Gočár. Veškeré zásadní regulace továrny i města ovšem tvořil v průběhu 20. a 30. let 20. století další osudový baťovský architekt F. L. Gahura.
Lokalitu navrženou původně  jen pro čtyřdomky přeřešil, zástavbu zahustil, zvýšil standart bydlení, navrhl do lokality hlavně dvojdomky a několik jednodomků. Název Letná se z původních bloků domků od roku 1926 postupně rozšířila na celou vznikající čtvrť. Do r. 1945 bylo postaveno celkem 2210 domků, které dodnes dodávájí Zlínu charakteristický ráz.