Centrum strategických služeb NWT, 2015

Autor: Ing. arch. Ladislav Semela

Obyvatelům našeho města neuniklo, že v minulém roce začala konverze bývalého obilného sila v Prštném. V prosinci byla dokončena a firma NWT a.s., která je investorem, zde otevřela CENTRUM STRATEGICKÝCH SLUŽEB SPOLEČNOSTI NWT a.s., své administrativní a provozní prostory. Objekt sila je v siluetě města nepřehlédnutelný především svou výškou a charakteristickým kaskádovitým tvarem. Uvozuje širší centrum města při příjezdu od Otrokovic a spolu s tovární budovou č. 21 tvoří výraznou dominantu. Jedná se o baťovskou budovu z r. 1938, s typicky baťovským konstrukčním modulem 6,15 m x 6,15 m, ovšem netypicky výškově uspořádanou. Ze západní části je budova, která má 1 podzemní podlaží, 6podlažní, ve východní 8podlažní s dalšími dvěma ustupujícími podlažími střešní nástavby, kde byli původně umístěny strojovny. Objekt byl zbudován jako obilné silo a skladiště s návazností na železnici a je jediným dochovaným továrním objektem svého druhu ve Zlíně. V průběhu minulých padesáti let byl částečně upravován a adaptován pro administrativu. Z té doby pocházely i úpravy oken v západní části objektu či další úpravy týkající např. změn vstupů, vestavby sušícího zařízení, posléze nákladního výtahu. Po roce 1989 prošel objekt rukama několika soukromých vlastníků, teprve firma NWT a.s. se jej odvážila rozsáhle a náročně rekonstruovat. Náročně proto, že jako u všech baťovských předválečných továrních budov odpovídal jeho stavebně-technický stav stáří objektu a jeho amortizaci. Naštěstí se stav nosných konstrukcí pro nový účel ukázal jako vyhovující. Jednou z nejnáročnějších prací bylo odstranění, resp. vyřezání 9 železobetonových sil probíhajících přes 7 pater a spolutvořících statiku objektu a tyto prostory zapojit do využitelného půdorysu. V maximální míře byly zachovány původní okenní otvory, byly opatřeny novými výplněmi. Formou novotvaru byla doplněna v kancelářských prostorech pásová okna s běžnou výškou parapetu, na fasádě lemovaná plastickým orámováním. Byl vytvořen nový representativní nástup do budovy z východní strany, zvýrazněný expresivně formovaným proskleným nárožím. Ve shodném designu je nově tvarováno i nadstřešení upravených zásobovacích ramp v parteru. Na místě bývalého nákladního výtahu na severní fasádě bylo situováno požární schodiště. Nově umístěné antény pro telekomunikaci, které jsou vždy rušivým prvkem na výškových budovách ve městě, byly zakomponovány do původní střešní nástavby 9. a v 10. podlaží. Z důvodu zachování charakteristické siluety objektu zde byl původní železobetonový skelet ponechán, částečně bylo odbouráno jen obvodové výplňové zdivo. Přes doporučení architektů ponechat původní obvodové režné zdivo jako autentický materiál fasád, přistoupil nakonec investor z důvodu jeho značné destrukce k zateplení objektu zvenku.
Velmi zajímavé a ve výsledku elegantní jsou minimalistické interiéry. V principu byly ponechány viditelně nosné konstrukce, kromě vstupních partií, kde vyznívá pohledový beton, byly omítnuty a ponechány bílé. Lehké prosklené příčky mezi chodbami a kancelářemi jsou osazeny na celou světlou výšku, proto je zde i střední trakt – široká chodba v kancelářských patrech – dostatečně osvětlena a umožňuje umístění jednacích místností a kuchyněk, rovněž prosklených, transparentních. Interiér je cíleně koncipován i pro jedinečné, doposud neznámé výhledy na město.
Nápaditě je řešen vstupní foyer s restaurací. Dominuje svým převýšením, které je umocněno viditelných ponecháním původních železobetonovými hlav sýpek ve stropech a původním konstrukčním systémem v pohledovém betonu.
Výslednou rekonstrukci vysoce ceníme. Přestože se nepodařilo zachovat původní obvodové zdivo a původní výplně otvorů, soukromá komerční firma objekt neasanovala a dokázala jej adaptovat pro své potřeby i za cenu vyšších nákladů, než by možná stála novostavba. Tím se zasloužila o zachování části historického dědictví našeho města, a to i přes to, že objekt není památkově chráněný a není ani zahrnut v Městské památkové zóně Zlín! Právem jej můžeme řadit k náročným a úspěšným rekonstrukcím továrních objektů z baťovské éry, k budovám č. 21, 14, 15 a 23, které jsou majetkem Zlínského kraje a statutárního města Zlína a jsou na území městské památkové zóny či dokonce památkou.
Velmi oceňujeme vstřícný a konstruktivní přístup investora k celé problematice konverze v průběhu projektových prací, včetně zpracování a konzultování variantních studií několika autorů a jeho profesionální připravenost. Uznání zaslouží také další zúčastění na projektu. Autorem díla je mladý architekt Ladislav Semela, projekt zpracoval Centroprojekt Group a.s. a stavbu realizovala firma Navláčil stavební firma s.r.o., obě ze Zlína. Celková investice je cca 170 mil. Kč včetně technologické části, z toho 50 mil. byla dotace. V současné době je v objektu zaměstnáno asi 200 lidí, výsledná kapacita je téměř 300 zaměstnanců, což není v oblasti zaměstnanosti ve městě právě zanedbatelné.

Dagmar Nová
hlavní architektka