Centrální park JS - "kráter" - studie proveditelnosti

Zhotovitel: Ing. Pavel Šimek - FLORART, Uherský Brod

Studie navazuje na předchozí zpracovávané dokumentace. Při hledání optimálního využití prostoru existovalo několik vývojových etap řešení části "Kráter". První variantou bylo pravidelné zemní těleso s kruhovou centrální plochou určenou pro různé aktivity. (Centrální park pro Jižní Svahy ve Zlíně - projekt pro územní řízení, Florart, 2000). Studií bylo ověřeno maximální možné využití valu jako podzemního objektu s náplní aquacentra, kluboven a různé vybavenosti. ("Kráter" - objekt vybavenosti pro Centrální park Jižní Svahy Zlín, Studie, Ing. arch. R. Svojanovský 2001). Bylo ověřováno rovněž minimální řešení formou pouze parkových úprav (Centrální park pro sídliště Jižní Svahy II. etapa - Studie řešení vybrané části, Florart, 2002).
Postupným vývojem názorů investora vykrystalizovalo zadání, jehož principy rozpracovává předkládané řešení.
Řešení bylo ověřeno formou pracovního modelu M 1 : 250, jehož fotodokumentace tvoří vizualizaci návrhu.  Pro ozřejmění principů řešení či charakteru navrhovaných úprav jsou pro jednotlivé okruhy vybrány koláže inspiračních fotografií. Návrh navazuje i na samostatně zpracovávanou studii objektu Kavárny - Ing. arch. Roman Svojanovský.

Terén

Terénní modelace části "Kráter" vychází z přirozeného sklonu území, které je lemováno terénním valem, tvořícím předěl mezi parkem a vnitrobloky paneláků. Vnitřní prostor je tak vymezen od sídliště a otevřen k již realizované části parku. Původní myšlenka centrálního prostoru zůstává zachována, ale tvarosloví hmot je řešeno v nepravidelných formách. Pravidelnost zůstává ve hmotě valu jasně vymezeném okružní cestou u jeho paty. Na hřeben je situována cesta s cílovým místem na vyhlídce kavárny. Kavárna je zároveň přemostěním průchodu valem, který poté z víceméně pravidelného tvaru přechází ve volněji tvarovaný kopec skrývající provozní prostory kavárny. Na západním úpatí kopce je za cestou situován vodní biotop s přemostěním. Vnitřní prostor valu je členěn dále na menší celky vymezené terénem a cestami.  Výškově výraznými tvary jsou terasy pro tématické zahrady a také stupně přírodního amfiteátru, který je kvůli oslunění situován jevištěm na severní stranu.

Program

Cílové místo řešeného prostoru tvoří objekt kavárny, zamýšlené jako integrované pracoviště pro zapojení handicapovaných občanů. Kavárna je zároveň také vyhlídkou daleko za hranice parku. Na stavbu navazuje malá terasa - venkovní herna s uměleckými prvky jako zázemí pro hry dětí v blízkosti občerstvení. Prostor plynule přechází do úrovně cesty kolem vodního biotopu skládanou stěnou z kamenných bloků, po kterých cirkuluje voda, přepadající vodopádem do malé nádrže nad biotopem. Skládané bloky jsou v mezerách prosázeny rostlinami a měly by rovněž tvořit možné atraktivní cesty mezi různými výškovými úrovněmi. Hladina vodního  biotopu na západním okraji území je kompoziční protiváhou dynamických svahů kolem kavárny. Přemostění vody lávkou je pokračováním podélné osy kavárny. Břehy jsou lemovány bahenními a vlhkomilnými společenstvy mimo plochu pobytového kobercového trávníku v místech pod kavárnou tvořícího odpočívadlo u vody. Širší okolí biotopu lemují jak stávající, tak i dosázené skupiny vrb a prostor za páteřní komunikací je věnován vegetačním objektům z vrb. Vrbové objekty jsou zamýšleny i jako zázemí herních aktivit.

Stráně kopce směrem do středu parku jsou proloženy pěšinou s vyhlídkami - vegetační kryt by zde měl mít charakter suchých bylinných společenstev.
Vnější svahy valu tvoří obal parku a pravidelnost řešení je umocněna výsadbou pravidelného rastru sloupovitých dubů, které budou tvořit  jeho "kulisy". Svahy dovnitř parku jsou věnovány  travnatým stupňům přírodního amfiteátru. Umístění amfiteátru slouží především k ověření prostorových možností. Materiálové a pohledové řešení bude předmětem dalších stupňů projektové dokumentace. Kapacita amfiteátru je počítána pro 120 - 150 osob. V doteku s kavárnou jsou na svahy situovány dvě až tři dlouhé klouzačky, které slouží pro pohybové aktivity mládeže. Skluzavky budou doplněny horizontálními sítěmi ke šplhání na svahy. 

Podél východo - západní osy řešeného území jsou soustředěny terasy, kde budou situovány tématické zahrady. Zahrady jsou zamýšleny jako svébytné prostory s programovou náplní - např. slepecká zahrada zaměřená na vůně a dotyk rostlin, nebo úpravy laděné do stejné barevnosti či charakteru rostlin. Po doplnění informačních panelů či jmenovek k rostlinám mohou plnit i vzdělávací funkci. Vegetace zahrad je navrhována jako kombinace středně vzrůstných stromů, záhonů trvalek se skupinami keřů. Místa jsou určena k setkávání, budou vybavena mobiliářem a je možno počítat i s umístěním jednoduchých herních prvků. Zahrady jsou od sebe odděleny svahy s porosty bylinných společenstev tvořících kontrast k vyšší intenzitě okolních úprav.

Od již realizovaného prostoru parku je řešené území odděleno stávajícími skupinami vrb, které budou doplněny skupinami kosterních dřevin tak, aby byly umožněny pohledové vazby kompozičně důležitých míst.
Na osu ulice Podlesí IV. je ve zpevněné ploše nástupu umístěn výtvarný prvek jako akcent vstupu do parku.

Provoz a kompozice

Schéma vymezuje jednotlivé funkční celky řešeného území, lokalizuje místa výhledů mimo hranice parku nebo do jeho sousedních částí a také důležité průhledy v rámci řešeného území. Síť komunikací s bezbariérovým provozem je barevně vyznačena a zpřístupňuje velkou většinu řešeného území.