Velké kino, 1932

Autor: František Lydie Gahura?

Další dominantou náměstí Práce je Velké kino, postavené v roce 1933. Původně bylo postaveno jako provizórium. Budovu navrhovalo stavební oddělení firmy Baťa, a.s., Zlín. Autorství je připisováno F. L. Gahurovi, ale prokázáno je až při úpravě interiéru na divadelní sál v roce 1939. Gahurovi však bezpochyby náleží autorství celkového řešení urbanistického. Původně vypracoval návrh kina architekt M.Lorenc už v roce 1930, návrh se však nezachoval. Víme, že budova měla charakter definitivní s amfiteatrálním půdorysem a akusticky tvarovaným profilem sálu.

Návrh nebyl vedením firmy přijat pro jeho nákladnost. Bylo rozhodnuto o výstavbě kina v podobě, jak ji známe. Že šlo o budovu dočasného charakteru, svědčí volba krajině úsporné, na tu do dobu pozoruhodné ocelové konstrukce na rozpon 33 metrů, první svařované ocelové konstrukce v ČSR v tomto rozsahu, jejímž autorem byl Ing. Vtelenský, i opláštění objektu s heraklitem jako výplňovým materiálem jak zevnitř, tak z venku.

Svědčí o tom také skutečnost, že v návrzích i realizačních záměrech na dostavbu náměstí Práce v letech 1935-36 se počítalo s demontáží kina a s jeho novou výstavbou v souboru navrhovaného kulturně společenského centra.Z uvedených okolností se dá vysvětlit absence jména architekta.Po výstavbě bylo kino vlastně prvním objektem kulturního vybavení města, určeným pro masové návštěvy a dimenzovaným pro tehdy neuvěřitelných 2 270 osob!
Bylo určitě největším kinem v předválečném Československu a zřejmě i ve Střední Evropě. Stalo se svým jednoduchým kubusem neodmyslitelnou součástí náměstí a podtrhlo dominantní postavení Společenského domu na jeho jižní straně.

V dnešní době slouží stále původnímu účelu, kapacita v současnosti je 1010 osob.

Objekt je od roku 2001 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek.