O architektuře našeho města

Zlínská architektura do konce 19.století
Zlínská architektura 1900 - 1950 - Baťovská architektura
Zlínská architektura 1950 - 1989
Zlínská architektura 1989 - 2000
Zlínská architektura 2000 - 2010
Zlínská architektura 2011 - 2020

Zlín je starobylé město a již od r. 1322, kdy jej koupila královna Eliška od Egerberků, byl znám jako středisko samostatného feudálního panství. Se staršími dějinami Zlína je spjata archeologicky prozkoumaná lokalita na vrchu Hradisko, kde ve 13.-15. století stávalo nevelké opevněné sídlo. Nejstarší stopy osídlení byly nalezeny v Hornomlýnské ulici, kde byl objeven žárový hrob z doby bronzové.

V letech 1358-1437 vládli městečku s panstvím mocní Šternberkové, kteří Zlínu rozšířili městská práva, od doby šternberské je doložena zlínská tvrz. Za dlouhé vlády Tetourů a Cedlarů získali Zlínští řadu privilegií, město se příznivě rozvíjelo, patřilo k nejlidnatějším v širším okolí. Ve druhé polovině 16. století získaly nejvýznamnější budovy renesanční podobu - tvrz byla přestavěna v zámek (1578-80), byl přebudován kostel (1566, 1588) a radnice (1586). Kulturní život obohacovala městská škola (1582) a měšťanské literátské bratrstvo (1593). Nenadálým vpádem uherských bočkajovců roku 1605 byl Zlín vypleněn a poničen, ale ještě horší následky měla třicetiletá válka (1618-1648). Při krvavých represáliích proti valašským povstalcům roku 1644 bylo popraveno 5 zlínských obyvatel. Z utrpěných pohrom se město velmi dlouho vzpamatovávalo, zároveň museli měšťané čelit i tlaku vrchnosti (Šeréniové 1655-1712, Rotalové 1712-63, Khevenhúllerové 1736-1804, Brettonové 1804-57). V 18. století se opět oživila řemesla, zejména soukenictví, ševcovství, krátce ve městě působila i plátenická manufaktura (1779). Nedlouhé trvání malé továrny na zápalky (1850) a pak Florimontovy továrny na boty (1870) oživilo hospodářský život jen dočasně.

Teprve založení Baťova obuvnického závodu roku 1894 přineslo obrat, posílený i otevřením železnice Otrokovice - Zlín - Vizovice roku 1899. Továrna na boty, řízená Tomášem Baťou, se už před první světovou válkou dynamicky rozvíjela a vedle ní tehdy ve Zlíně působilo i dalších pět menších obuvnických závodů. V parlamentních volbách roku 1907 získal většinu hlasů zlínských voličů poslanec T. G. Masaryk. Za první světové války pracovaly Baťovy závody i ostatní zlínské továrny na rozsáhlých zakázkách vojenské obuvi. Poválečnou hospodářskou krizi vystřídalo období mimořádného rozmachu, v letech 1922-1938 se Baťovy závody mnohonásobně rozrostly v největší československý obuvnický podnik s rozsáhlou sítí továren a prodejen po celém světě.

Baťův koncern produkoval nejen boty, ale rozvíjely se tu i strojírny, gumárny, chemická výroba, stavebnictví a řada dalších oborů. S růstem závodů se dynamicky rozrůstalo i město, mezi léty 1910-1938 se počet obyvatel Zlína zdesetinásobil (36 243 obyvatel).

V rychlém tempu se budovaly obytné čtvrti, obchodní domy, školy, nemocnice, studijní ústavy. Budovy z červených cihel vsazených do zeleně zahrad a parků daly tehdy Zlínu jedinečný ráz moderního města. Na jeho projektování se podíleli významní architekti J. Kotěra, F. L. Gahura, V. Karfík, M. Lorenc a další.

Za druhé světové války byla výroba Baťových závodů částečně přeorientována pro potřeby německé armády, v závodech i ve městě ale nechyběli lidé zapojení do protifašistického odboje. Americké bombardování v listopadu 1944 těžce poškodilo západní část Zlína, zejména tovární areál Baťových závodů. Po osvobození byl Baťův koncern znárodněn v říjnu 1945, podnik pak byl roku 1949 přejmenován na Svit.

Z historických památek je nejvýznamnější zámek, rozměrná čtyřkřídlá stavba s renesančním jádrem, přestavěná kolem roku 1780 a 1905, od roku 1929 je v majetku města. Kostel sv. Filipa a Jakuba, kdysi gotický, byl několikrát přestavován a dnešní podobu získal v 19. století. Dominantou náměstí je radnice postavená v letech 1922-24 podle návrhu F. L. Gahury. Pozoruhodný je soubor moderní meziválečné architektury - Velké kino, hotel Moskva, mrakodrap (21. budova), Dům umění (původní Památník T. Bati), bývalé Studijní ústavy, evangelický kostel. Z poválečné výstavby jsou významné Morýsovy domy, Kolektivní dům, Městské divadlo. Na náměstí Míru upoutají dvě barokní sochy z 18. století (sv. Florián a sv. Donát), z moderních plastik jsou nejvýznamnější pomník T. G. Masaryka (O. Španiel) a Partyzána (V. Makovský).

Novými dominantami  Zlína se staly v roce 2003 kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jižních Svazích, v roce 2008 Univerzitní centrum a v roce 2010 Kongresové centrum.

Čerpáno z knihy Zlín Zlínsko

KALENDÁŘ AKCÍ A VÝROČÍ

«prosinec '18»
PÚSČPSN
     
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
      
KONTAKTNÍ SPOJENÍ
statutární město Zlín
náměstí Míru 12
760 01 Zlín
(všechna detašovaná pracoviště)

IČO: 00283924
ÚŘEDNÍ HODINY
Po / St 8.00 - 17.00
Út, Čt, Pá po dohodě občana
s pracovníkem odboru

výpis dle pracovišť »
TELEFON
Tel.  +420 577 630 111
DATOVÁ SCHRÁNKA
ID: 5ttb7bs
E-PODATELNA
ZTRÁTY A NÁLEZY
Další kontakty

DOPORUČUJEME NAVŠTÍVIT

filharmonie bohuslava MartinůInformační a prezentační stránky Filharmonie bohuslava Martinů městské divadlo ZlínInformační a prezentační stránky PSG Berani ZlínInformační a prezentační stránky Starý ZlínInformační a prezentační stránky Starý Zlín ZOO ZLÍNInformační a prezentační stránky ZOO Zlín Steza ZlínInformační a prezentační stránky Steza Zlín Útulek VršavaInformační a prezentační stránky Útulek Vršava Městská policie ZlínInformační a prezentační stránky Lesy města ZlínaInformační a prezentační stránky ZLÍN FILM OFFICE Informační a prezentační stránky