Eva Štauderová - odpovědi na dotazy

Eva Štauderová, 1. náměstkyně primátora, odpovídala na dotazy, které jí zájemci mohli adresovat na webu města Zlína od 8. do 10. srpna 2011.

Do kompetence Evy Štauderové spadá oblast územního plánování a architektury, oblast dopravy, stavební oblast, oblast regionálního rozvoje a průmyslové zóny. 1. náměstkyně primátora se v rámci konzultační činnosti dále angažuje ve správě majetkových účastí v obchodních společnostech a neziskových organizacích a také v otázkách protikorupční politiky a protikorupčních opatření.

Magistrát města Zlína zahájil besedy s radními na webu www.zlin.eu v březnu letošního roku, prvním dotazovaným byl náměstek primátora Ondřej Běták, po něm zájemcům odpovídala náměstkyně primátora Alena Zubalíková.

 

Dotaz č.1

DATUM: po 08.08.2011 07:38

EMAIL: wojtylaz@hotmail.com

----------------------------------

DOTAZ: Dobrý den, zajímá mě jaký má radnice postoj ohledně vysokých budov, např. v centru města nebo i na okraji. Myslím budovy v řádu 60-150m. Nedávno jsem četl v magazínu, že není důvod stavět do výšky, že přece Zlín není město mrakodrapů, ale přitom za Bati tomu tak bylo. Pokud přijde investor, že by chtěl stavět např. 120m komerční budovu, jaký by byl Váš postoj? Děkuji za odpověď

 

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

pravidla vycházejí z územního plánu a celkového urbanismu města. Pokud jde o starý i nový územní plán, pak oba uvádějí v kapitole koncepce ochrany a rozvoje hodnot města: "respektovat údolní páteř výškových dominant - dominantní působení výškových objektů na kompoziční ose podél tř. T. Bati zakončené výškovým objektem administrativní budovy v centru města - zachování rytmu a gradace objektů směrem do centra".  Ve vazbě na uvedené je jednou ze stanovených podmínek prostorového uspořádání "ve stabilizovaných a návrhových plochách zohlednit výškovou zonaci okolí".

Možná trochu vědecky napsáno, ale v podstatě se jedná o to, že výšky budov by měly respektovat budovy okolní s tím, že nejvyšší budova ve městě by měla zůstat budova kraje – jednadvacítka.

vyjádření se ke konkrétnímu investičnímu záměru výškové stavby tedy vychází z územního plánu a z posouzení oddělení urbanismu a architektů.

Takže, jestli mám vyjádřit svůj postoj k záměru stavět např. 120 m komerční budovu, pak by vysokou budovu ve Zlíně postavit možné nebylo, protože by převyšovala dominantu 21. budovy, což by bylo v rozporu s územním plánem.

 

Dotaz č.2

DATUM: po 08.08.2011 08:16

EMAIL: macak@ft.utb.cz

----------------------------------

DOTAZ: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda budete, podobně jako vsetínská radnice  v zimě infračerveně snímkovat obytné domy a zeleň. Odkaz:http://zlin.cz/article.php?ID=495224

Děkuji za odpověď. Mačák

 

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

tento počin vsetínské radnice je velice zajímavý a se zájmem jsem si zprávu o něm přečetla. Přiznám se, že zatím nemáme žádné bližší informace, ale určitě se budeme u vsetínských kolegů informovat. Zatím tedy nevíme nakolik je to technicky náročné a drahé, ale o tom, že to lidem pomůže v úsporách energií, není pochyb. Takže, bude-li to zajímavé, pak bychom ke stejnému mohli přistoupit i u nás. Během příštího týdne si vyžádám více informací, o které se s Vámi ráda podělím.

 

Dotaz č.3

DATUM: po 08.08.2011 11:22

EMAIL: lucodesign@gmail.com

-----------------------------------

DOTAZ: Přeji hezký den,

bude již letos konečně schválen územní plán? Vzhledem k tomu, že se v době jeho přípravy nedají dělat dílčí malé změny, komplikuje to mnoha lidem více jak tři roky život.. Děkuji.

 

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

máte pravdu. Z důvodu příprav nového územního plánu byly od roku 2009 pozastaveny veškeré změny toho stávajícího. Jsme si vědomi toho, jak moc se na nový územní plán čeká a také proto děláme všechno proto, aby byl schválen do konce tohoto roku. Již koncem měsíce září (předběžně domluveno na 26. a 27.9.) proběhne opakované veřejné projednání územního plánu. Poté bude následovat vyhodnocení námitek a připomínek, případné drobné úpravy územního plánu, schválení v Radě města Zlína a nakonec i v zastupitelstvu, nejdéle 15.12.2011. O každém dalším kroku při schvalování územního plánu budeme veřejnost informovat.

 

Dotaz č.4

DATUM: út 08.08.2011 17:41

EMAIL: monika.slavicka@volny.cz

----------------------------------------

DOTAZ: Dobrý den, ráda bych se zeptala, co bude s výtvarným oborem ZUŠ ve Zlíně - Malenovicích. Zůstane ve stávajících prostorách? Bude se stěhovat? Zanikne? Budu ráda za Vaši odpověď, co by člen RMZ zcela jistě máte k tomuto tématu aktuální informace, které nás, rodiče dětí, co výtvarný obor ZUŠ ve Zlíně - Malenovicích navštěvují, zajímají. Děkuji.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

uvedený problém je stále v řešení. Spadá do kompetence kolegyně, paní Zubalíkové. Na RMZ jsme průběžně informováni a stále je ve hře několik variant. Ráda bych však podotkla, že tento dotaz by bylo lépe směřovat na Zlínský kraj, neboť ten je zřizovatelem ZUŠ a město mu poskytuje pouze výpůjčku (bezplatně) prostor, v nichž škola působí. Původně se jednalo o prostory v nichž sídlila školka a nyní se do nich měla znovu vrátit.

Nerada bych cokoliv předvídala, protože konečné rozhodnutí musí být na kraji. Na našich stránkách o něm budeme informovat.

Dotaz č.5

DATUM: st 10.08.2011 07:46

EMAIL: zdenek.klapil@seznam.cz

---------------------------------------

DOTAZ: Vážená paní náměskyně,

využívám této možnosti k následujícím dotazům:

1.Proč není při rozhodování o přeměně centra Zlína brán ohled na názory občanů? I já se připojuji k těm, kteří za lepší pokládají návrh architektky Jiřičné. Nezavrhuje současná radnice tento návrh jen proto, že autorkou je právě paní Jiřičná? Doporučuji, aby o konečném řešení rozhodlo referendum.

2.Myslím, že až budoucnost rozhodne o hodnotě architektonického řešení Kongresového centra a Universitní knihovny. Proč by Zlín neměl mít moderní stavby tohoto typu? Podívejte se na moderní stavby v Paříži, které jsou také zcela odlišného charakteru od historických staveb? Zcela nevhodné však bylo umístění těchto staveb do stísněného prostoru mezi ulicemi Štefánikova a Hradská. Nebyl by pro tyto stavby vhodnější prostor pod sportovní halou? Zde ale zřejmě zvítězily osobní zájmy některých významných funkcionářů minulé radnice.

3.Myslíte, že bylo vhodné uzavřít parkoviště vedle polikliniky pro UTB? Staří nemocní lidé musí pěšky docházet ze vzdáleného placeného parkoviště vedle Velkého kina, zatímco mladí, zdraví zaměstnanci UTB mají parkoviště vedle své budovy!

Děkuji za odpověď,

Ing. Zdenek Klapil, Zlín.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

1. Referendum je jistě také způsob výběru, ale myslím, že o těchto věcech by měli rozhodovat odborníci. A takový výběr je možný jen v architektonických soutěžích. Ty naše byly vyhlašovány podle pravidel a pod dozorem České komory architektů. Soutěžit mohl kterýkoliv z architektů a byla tak dána rovná šance všem. To je ten hlavní rozdíl proti předchozím způsobům výběru, kdy o tom, jak bude Zlín po další desetiletí vypadat, rozhodoval jen jeden politik nebo skupina politiků. Soutěže byly navíc anonymní, takže zvítězila skutečně jen kvalita návrhu. A pokud jde o návrh arch. Jiřičné, pak se soutěží mohla účastnit taky, stejně jako kterýkoliv další architekt. Soutěží se však nezúčastnila.

2. Na udělení zakázky pro stavbu Kongresového centra ve Zlíně jsme nekritizovali dílo arch. Jiřičné, ale to, že realizace nevzešla ze soutěže, které by se mohli účastnit také jiní architekti. Kdoví, třeba na stejném místě mohlo stát úplně něco jiného, možná hezčího a levnějšího. To však nezjistíte bez toho, že by jste dal možnost také jiným architektům. Jen z názoru více architektů můžete dostat jiná řešení. Není to skutečně diskuse o tom co se líbí nebo nelíbí, ale o zodpovědnosti politika za nakládání s veřejnými prostředky, tedy penězi nás všech. Jestliže rozhoduji o investici v řádech stovek milionů korun, navíc v centru města, pak toto rozhodnutí přeci nemůže být politické, ale odborné a demokratické. A to je přesně ten důvod, pro který jsme zvolili cestu architektonických soutěží.

3. Pokud se jedná o parkoviště soukromé, pak je režim plně v kompetenci vlastníka. Na pozemcích města by bylo možné zřídit neveřejné parkoviště jen na základě uzavřeného smluvního vztahu (v roce 1996 byla uzavřena smlouva o výpůjčce na celý pozemek p.č. 980/233 v k.ú. Zlín), což je tento případ. Navíc musel být udělen i souhlas města, takže prověřím podmínky takového udělení.

I když je situace u polikliniky s parkováním skutečně špatná, pak je poblíž stále několik parkovacích míst, která se dají využít. Horší však je, že nezpoplatněná  parkovací místa využívají někteří k celodennímu stání, např. při dojíždění do práce a blokují je tak těm, kteří směřují do přilehlých zařízení a institucí. Parkování v těchto místech by se dalo regulovat buď zpoplatněním nebo dopravním značením. Ani to však není všemohoucí a např. parkování vymezené jen pro návštěvníky přilehlých budov je jen stěží kontrolovatelné.

Dotaz č. 6

DATUM: st 10.08.2011 09:46

EMAIL: nsk@post.cz

----------------------------------

DOTAZ: Vážená paní Štauderová, skutečně se domníváte že vítězné návrhy na úpravu podchodu a Gahurova prospektu jsou kvalitní a posunou vzhled této části Zlína směrem do 21.století? Nebo šlo hlavně o uspořádání arch. soutěží a dodržení vašeho volebního programu?

 

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

jsem přesvědčena, že soutěžní návrhy jsou kvalitní. V případě podchodu porota vybírala z celkem 23 návrhů a v případě předprostoru KUC vybírala z 24 návrhů. Hodnotící komise, která byla z větší části složená z renomovaných odborníků v oblasti architektury, vybrala vítěze a ocenila další návrhy. Pokud by měla zato, že návrhy nejsou kvalitní, žádnou z cen by neudělila.

Chtěli jsme, aby návrhy na budoucí úpravu veřejných prostor centrálních částí města vzešly z architektonických soutěží, protože si myslíme, že tento úkol by neměl být zadán jednomu architektovi či architektonickému studiu, navíc rozhodnutím politika bez účasti odborníků, jako tomu bývalo dříve. V obou případech se porota přiklonila k minimalistickému a velmi čistému nadčasovému řešení. O tom, že tyto návrhy posunou vzhled Zlína k lepšímu, nepochybuji a věřím, že tyto veřejné prostory budou sloužit lidem k plné spokojenosti. Zároveň však chápu, že můžete mít jiný názor na soutěže a také na vítězné návrhy. Jsem ráda, že se o návrzích diskutuje, protože i to je důsledkem toho, že se architektonické soutěže uskutečnily. Pokud by nebyly, pak by nebylo ani s čím srovnávat a nebylo by o čem diskutovat.

Pokud máte zájem seznámit se všemi soutěžními návrhy (na webových stránkách města nebo v tisku byly uveřejněny jen vítězné), pak Vám doporučuji navštívit výstavu v Alternativě, kde jsou až do 8.9. všechny tyto návrhy vystaveny. Vedle celkem 60 soutěžních návrhů je k vidění také nesoutěžní návrh prof. Jiřičné, který byl zpracován na podzim roku 2010.

Architektonické soutěže máme skutečně v našem volebním programu, takže je zcela přirozené, že ho chceme plnit. Osobně jsem za uskutečněné architektonické soutěže ráda a potvrdilo se, že je to správná cesta.  Proto, budeme-li chtít ve městě upravovat další veřejné prostory, pak budeme znovu prosazovat architektonické soutěže, protože je to demokratický způsob výběru a zodpovědné nakládání s veřejnými prostředky. Tedy penězi nás všech.

K otázce financí vynaložených za návrhy Vám dám zajímavé srovnání. Za návrh arch. Jiřičné (není v něm ani řešen Park Komenského, protože tento prostor jsme k řešení zadali až my) město zaplatilo částku 1,070 mil. Kč, zatímco za všechny 3 soutěže jsme zaplatili 1,2 mil. Kč. V této ceně jsou zahrnuti všichni výherci i ocenění a vybírali jsme z celkem 60 návrhů. Tenkrát město uzavřelo smlouvu o dílo s touto odměnou, aniž by vědělo jaký výsledek od architekta dostane. Rozhodující byla cena za kolik se návrh vypracuje, ne to jak bude vypadat. Město až po uzavření smlouvy dostalo výsledek. V případě architektonických soutěží je to naopak. Nejdřív dostanete návrhy, vyberete si z nich a pak teprve zaplatíte. Není to lepší způsob?

Dotaz č. 7

DATUM: st 10.08.2011 12:00

EMAIL: kristibar@seznam.cz

---------------------------------

DOTAZ: Prosím odpověď na dvě otázky: 1. kdy bude opravdu schválen územní plán města Zlína, 2. Jaká bude ještě cena za vypracování projektů na úpravu centra města Zlína tj. podchod, Gahurák a park. děkuji. KB

 

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

k dotazu ohledně územního plánu odkazuji na svou odpověď výše. V části týkající se odměn za vypracování projektů na úpravu centra města se jedná o tyto ceny:

1. předprostor KUC - cena projektu 968 tis. Kč, přičemž cena realizace je odhadována na cca 10,3 mil. Kč

2. podchod - cena projektu 2 730 tis. Kč, přičemž cena realizace je odhadována na cca 51,6 mil. Kč

3. park Komenského - cena projektu 4 162 tis. Kč, přičemž cena realizace je odhadována na cca 57,2 mil. Kč.

V uvedených cenách jsou zahrnuty také potřebné průzkumy, projektová dokumentace a kompletní inženýrská činnost pro územní a stavební řízení, dokumentace pro realizaci stavby a autorský dozor během výstavby.

Dotaz č. 8

DATUM: st 10.08.2011 14:29

EMAIL: verhav@seznam.cz

---------------------------------

DOTAZ: Vážená paní Štauderová.

 Bydlíme na ulici Horní Vršava VII č.p. 4473. Jde o ulici délky asi 100 m, na které je po obou stranách 31 rodinných domů, což je nejhustější zástavba ve Zlíně. V původních plánech byla tato ulice slepá a s žádnou další výstavbou se nepočítalo.

Žádáme Vás zdvořile o pomoc při řešení situace, která vznikla změnou územního plánu 94 A.

 Nad naší ulicí má dojít k výstavbě nových rodinných domů. Tato výstavba má mít dostupnost a napojení sítí na naši ulici, která k tomuto záměru nebyla určena a dimenzována. Nemáme nic proti vzniku nových lokalit bydlení, ale investor by měl vyřešit vždy nový přístup do těchto  lokalit, aby nedošlo k ohrožení provozu a kvality bydlení v již zabydlené části města.

 Firma Derc, spol. s r.o. která chce tyto pozemky zasíťovat, je chce obratem prodat a nezajímá ji , zda nám vzniknou škody na majetku.

 V současné době v bývalém sadu probíhá stavba jednoho domu. Projíždějící těžká technika znepříjemňuje a ohrožuje život občanů na celé Vršavě, nejen na naší ulici. Chybí zde chodníky, pohybují se tudy chodci a cyklisté také z Jižních Svahů.

 K této problematice proběhlo 4.8. 2011 veřejné ústní jednání na stavebním úřadu Magistrátu města Zlína, které bylo odloženo, protože žadatel nezveřejnil své záměry.

 Připomínky zúčastněných občanů jsou na stavebním úřadě u ing. Janečky ( tel. 577630258 ).

 Nejvíc bychom si přáli, abyste dopomohla ke změně změny 94 A a život na Vršavě se vrátil do normálu.

  Děkujeme. S pozdravem Věra a Josef Havelkovi

 

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

O uvedené záležitosti jsem informována a dovolím si uvést pár základních faktů.
Změna územního plánu (ÚP) 94A byla schválena 14.2.2008. Pro přehlednost přikládám situační výkres výřezu příslušné části ÚP. Na spodní část je již vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení na ZTV (komunikace a sítě).
K horní části tzv. Horní Vršavy je již zpracována a projednána Územní studie Horní Vršava. Dne 5.8.2011 byla rovněž zaevidována do Evidence územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů. Je vystavena k nahlédnutí na webových stránkách města: http://www.zlin.eu/page/72680.uzemni-studie/.
Ohledně lokality Horní Vršavy je vedeno územní řízení na ZTV, a právě dnes byl vypsán nový termín veřejného projednání na 20.9. v 10 hodin v budově magistrátu (bude uveřejněno na úřední desce). V rámci tohoto územního řízení bylo podáno několik námitek a připomínek, které se mj. týkají také kapacity komunikací a dimenzování sítí. Se všemi těmito připomínkami se musí stavební úřad v rámci územního řízení zabývat a vypořádat se s nimi. Nepřísluší mi do činnosti stavebního úřadu, coby orgánu státní správy, jakkoliv zasahovat. Statutární město Zlín je však účastníkem tohoto řízení a bude se k němu také vyjadřovat.
Důležité je také to, že vydaná územní rozhodnutí jsou překážkou změny návrhových ploch v územním plánu.

 

Dotaz č. 9

DATUM: st 03.08.2011 09:17

EMAIL: horinek.martin@hev.cz

-----------------------------------

DOTAZ:

Dobrý den, paní Štauderová,

Měl bych připomínku a dotaz.

Připomínka do sekce na zlin.eu - http://www.zlin.eu/page/88079.ptejte-se-radniho/ proč se lidé mohou ptát jen ve vymezeném čase a nemohou zadat dotaz kdykoliv.

A dotaz je ke křižovatce Antonínova. Jen krátce. Pěší cesta z finančního úřadu na ČSSZ ležící na druhé straně cesty - chápu dobře novy projekt, že prodlouží už  tak dlouhou cestu o dalších 200m (na cca 600m)?

Pokud by šel dotaz přiradit k ostatním dotazům na radního, odpověď si rád přečtu i na webu

 

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

ptát se mě můžete samozřejmě kdykoliv mailem, telefonicky nebo osobně. Denně na takové dotazy odpovídám, takže není problém. Jen odpověď nebude uvedena na webu města. Jestli však chcete, aby právě tento dotaz byl uveden v rámci mé diskuse, pak ani v tom není problém. Nechám ho tam přiřadit.

K dotazu ke křižovatce Antonínova pár faktů. Při navrhování komunikací vozidlových i pro pěší se vychází z platných vyhlášek a sčítání pohybu vozidel a chodců. Toto bylo provedeno a vzato v úvahu při projektování s tím, že přechody pro chodce se umisťují zásadně ke křižovatkám.  Přednost při návrhu mají komunikace s vyšším zatížením, tj. počtem vozidel a chodců. V našem případě je největší tok chodců do škol, polikliniky a kolejí na straně jižní a do zaměstnání na straně severní od křižovatky Antonínova, zatímco pohyb mezi FÚ a ČSSZ není tak zásadní. Daleko největší zatížení však je na komunikaci T. Bati, která má v tomto případě dominující postavení při návrhu. Vzhledem ke krátké vzdálenosti mezi křižovatkami Březnická a Antonínova nelze vkládat ještě další řízený přechod mimo tyto křižovatky, neboť by došlo k obrovským problémům při vyprazdňování těchto křižovatek a negativnímu dopadu na životní prostředí (zvýšená hladina hluku a exhalací výfukových plynů) z důvodů brzdění, čekání a rozjíždění vozidel u případného dalšího přechodu.

Vzhledem k tomu, že trasa pěšího propojení mezi FÚ a ČSSZ je naprosto stejná jako v případě rušeného přechodu u polikliniky, tak i přes přechod na náměstí, je z tohoto pohledu vhodné použít trasy přes podchod na náměstí Práce.

Asi jsem Vás svou odpovědí nepotěšila, ale věřím, že situaci pochopíte.

KALENDÁŘ AKCÍ A VÝROČÍ

«prosinec '18»
PÚSČPSN
     
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
      
KONTAKTNÍ SPOJENÍ
statutární město Zlín
náměstí Míru 12
760 01 Zlín
(všechna detašovaná pracoviště)

IČO: 00283924
ÚŘEDNÍ HODINY
Po / St 8.00 - 17.00
Út, Čt, Pá po dohodě občana
s pracovníkem odboru

výpis dle pracovišť »
TELEFON
Tel.  +420 577 630 111
DATOVÁ SCHRÁNKA
ID: 5ttb7bs
E-PODATELNA
ZTRÁTY A NÁLEZY
Další kontakty

DOPORUČUJEME NAVŠTÍVIT

filharmonie bohuslava MartinůInformační a prezentační stránky Filharmonie bohuslava Martinů městské divadlo ZlínInformační a prezentační stránky PSG Berani ZlínInformační a prezentační stránky Starý ZlínInformační a prezentační stránky Starý Zlín ZOO ZLÍNInformační a prezentační stránky ZOO Zlín Steza ZlínInformační a prezentační stránky Steza Zlín Útulek VršavaInformační a prezentační stránky Útulek Vršava Městská policie ZlínInformační a prezentační stránky Lesy města ZlínaInformační a prezentační stránky ZLÍN FILM OFFICE Informační a prezentační stránky